Tak přesně to jsem já. Pokud v poslední době opravdu v něčem vynikám, tak je to sebelynčování. Že všeho moc škodí je všeobecně známé. Že kdo chce moc, nemívá nic, taky. A že pro dlouhodobě spokojený život plný radosti a štěstí je třeba přijmout sebe samé takové, jací jsme, se všemi nedostatky, asi nemusím připomínat… Tak proč se sakra těmito hesly neřídím, když je všechny tak dobře znám? Aneb od kázání vody k pitivu vína.
Změna je život, cesta je cíl. A kdybych byla YouTuberkou, asi by video vyplývající z tohoto článku mohlo být pojmenováno jako “Končím s fitness?!” Ale byl by to prvoplánový clickbait, protože to se v dohledné době prostě nestane, haha. 😈 V posledních dnech se však stalo něco, co mi opět otevřelo oči a donutilo mě se zamyslet nad tím, jestli ta cesta, kterou ve fitness sféře kráčím, je ta správná… Tak si o tom, co se mi honí v makovici, pojďme popovídat…
Od mého posledního příspěvku uplynula dlooouhá doba, a stejně jako všechno ostatní v mém životě to má své důvody. Již jsou to nějaké čtyři měsíce, co jsem se rozhodla opustit svou alma mater posilovnu Old Style Gym – upřímně stále nevím, co se tehdy stalo, ale na 100 % jsem věděla, že potřebuji změnu. Okamžitě. Neboť hrozilo zbláznění se z toho všeho. A tak jsem kromě změny posilovny deaktivovala i Instagram a rozhodla se přejít do kompletního ústraní od všeho a všech.
Nejnovější komentáře